Štefec - NATO haraší zbraněmi v Černomoří.
Jsou tu síly, které se na válku jenom třepou…
14:29 12.11.2021
USA a řada zemí NATO řinčí zbraněmi v Černém moři. Na ruském ministerstvu obrany si situaci vysvětlují tím, že se Západ snaží prozkoumat případné válečné dějiště, pokud dojde k eskalaci na Donbasu. Sputnik napětí v regionu projednal s vojenským expertem Jaroslavem Štefcem.
Jedná se o přípravu na válečnou konfrontaci? Jsme ve fázi hledání záminky? Krom toho na bělorusko-polské hranici eskaluje napětí s běženci, Ukrajina přezbrojila na západní techniku a stupňuje své aspirace v Donbasu.
Jaroslav Štefec: Situace je nebezpečná a takto postulovaná myšlenka nepostrádá realitu. Vlastně vidíme, že se tu rozehrávají místa pro ohniska budoucího střetu, který nejenže nelze vyloučit, ale který se teď jeví jako pravděpodobně možný.
O to horší je, že situace na bělorusko-polské hranici se momentálně jeví jako neřešitelná a jako taková může mít dopad i na Českou republiku. Jinak za přílivem uprchlíků do zmíněného prostoru stojí Turecko a Saúdská Arábie. Čili se na vytváření krizového bodu podílí minimálně jedna země NATO. Místo střetu může být tedy buď v Evropě (dále masivnější akce na Donbasu), nebo také právě v Černém moři, tam se angažují nejen místní přímořské země, ale krom NATO (USA) také naše vlastní země…
Nemůže jít o vyvolávání napětí, aby se NATO lépe „usadilo“ na Ukrajině?
Ano, i to je pravděpodobné. Situace je skutečně nebezpečná. S nadsázkou řeknu, že Ukrajina je, stejně jako ČR, v podstatě málem federální zemí Spojených států… Američané by rádi přenesli své základny blíže k Rusku, tedy na Ukrajinu. Každá záminka přijde vhod.
Zostřená situace s běženci mezi Polskem a Běloruskem je vlastně šance, jíž NATO hledí využít. EU rezignovala v tom smyslu, že přehlíží kumulaci napětí, která hrozí tím, že přeroste do horké fáze konfliktu. Ze strany USA v Černomoří jde o zjevnou provokaci Ruska.
Co by to Co byv praxi znamenalo, kdyby „kvér spustil“?
Přinejmenším likvidaci půlky Evropy. Pokud se startovací bází pro konflikt stane Bělorusko či Polsko, pak to především bude skvěle konvenovat USA, jsou daleko tisíce kilometrů, přesto se mohou angažovat. Amerika by byla formálně vzato jakoby „z obliga“. Jen by vydělala jako na předchozích velkých světových válkách.
Co když unie přesvědčí Poláky, aby odstranili ostnaté dráty a umožnili běžencům tranzitní pochod?
Pak je vysoká šance, že budou migranti proudit i k nám. Pak to bude rázem i náš vlastní problém. Z našeho pohledu je rizikový jakýkoli konflikt, dokonce i to, kdyby nebyl a jen zde byly v pohybu masy migrantů. Je smutné, že společně s EU tyto eventuality přihřívají a eskalují jak NATO, tak USA.
Pokud by se rozjel (ozbrojený) konflikt, jak by vypadal?
Ukrajinská armáda za poslední léta modernizovala, je vyškolená západními instruktory, není tou zaostalou armádou z roku 2014. Nicméně není to výkonnostní třída úrovně Ruské federace. Armáda Ukrajiny není ani sžitá se způsobem existence, který jí byl vnucen. Za těchto okolností, i kdyby se odhodlala k výpadu, není schopna takovýto konflikt sama vést. Konflikt s Ruskem, konflikt válečný by pro Ukrajinu byl záležitostí prohrané války. To na Rusko spíše zaútočí polosoukromé prapory. Ty však nepřekročí rámec diverzí. Nevylučuji ale, že akce Ukrajiny se může stát rozbuškou pro daleko větší konflikt, který bude veden už zcela jinými hráči.
Každopádně se horký konflikt může přelít ve střet mezinárodní povahy. Bylo by dost tragické, kdyby všechna zmiňovaná ohniska byla už nyní připravovaná jako roznětka války. Co se Černého moře týká – tam už jsou nebezpečné precedenty s narušováním námořních vod, viz nepromyšlená trajektorie plavby britského torpédoborce. Ruské výsostné vody byly prokazatelně narušeny. Při opakovaném narušení Ruské federaci nezbude než vojensky zasáhnout.
Pokud by se Rusové rozhodli potopit americké válečné lodě v Černém moři, co by následovalo?
Došlo by nejspíš k okamžitému útoku na Kaliningrad. Dále jde také o to, kdyby se válčilo jadernými zbraněmi lokálně v Evropě, paradoxně by na tom vydělaly jak USA, tak Rusko.
Jak to míníte?
Rusko leží většinou území na Východě. Jediným, kdo to odnese se vším všudy, bude Evropská unie, potažmo Česká republika spolu s EU. Jinak zpět k uprchlíkům. Když se uprchlíci štosovali na hranici s Řeckem, EU tlačila na Řecko, ať migranty pustí. Teď to vypadá, že Polsko je spíše podporováno v tom, aby náporu běženců odolávalo, a vina se hází na Bělorusko. Osobně si myslím, že nejde o běžence (uprchlíky), nýbrž o regulérní migranty. Jak už jsme zmínili, pokud EU přesvědčí Poláky, aby otevřeli hranice, pak máme v tu ránu problém i v ČR, tranzit netranzit.
Je vážně důvod k obavě?
Ano. Budeme mít novou vládu s jiným přístupem k problému. Mohla by být k toku migrantů shovívavější, také třeba k tomu, aby tu část migrantů zůstala. Pak se připravme, že na ně budeme platit.
Na počátku 80. let vznikl západní film Den poté (The Day After /USA-1983). Je o lokální jaderné válce v Evropě. Hrozí, že fantasie přeroste v realitu?
V Evropě skutečně jaderný konflikt hrozí. Evropa by byla tak poničená, že každý investor, kdo by se snažil sanovat spálenou zemi, měl by na celá léta kšeft. Zničené území by se stalo již naprosto závislou kolonií. Vzpomeňme, jak si USA po válce podmanily Japonsko. Vydělala by konečně nejen Amerika, ale i zbytek „nezúčastněného“ světa.
Jinak jaderná válka v Eurasii je výhodná pro USA, zejména za předpokladu, že by takový konflikt rámec EU nepřerostl. Pokud by se nepoužily rovnou strategické jaderné zbraně, pak by Ruská federace takový konflikt přežila. Je tedy otázkou, jak se na tuto eventualitu dívat. Kdo však už nyní prodělává – i po morální stránce – je Evropa viz dvojí metr na migranty v případě Řecka a teď Polska…
Slyšel jsme tvrzení, že EU už ve „válce“ s RF je…
Je to ale střet „hybridní“. Jak moc jsme blízko prahu války horké, to se může brzy ukázat. V každém případě tu jsou síly, které se na vyvolání takovéto války jen třepou. Celý západní svět zabředl do krize tak hluboké, že válečný konflikt by byl pro některé kruhy východiskem.
Díky za rozhovor.